Skupina Sixt
Skupina SIXT patří mezi nejstarší rodinné firmy na světě. Společnost Sixt, s hlavním sídlem v Mnichově, začala v roce 1912 jako první firma v Evropě nabízet elegantní auta k pronájmu i s řidičem.
Zákazníci využívající službu pronájmu od společnosti Sixt si užívají našeho vysokého standardu – je to tradice, která zůstává stejná už více než 100 let. Nejnovější modely aut s perfektní službou péče o vozové parky, auta na operativní nebo full-service leasing a v neposlední řadě také rychlost obsluhy na pobočkách půjčovny, to vše je klíčem k úspěchu značky Sixt u zákazníků.
WE ARE SIXT
The customer is the most important person in our business. The customer is not an interruption of our work – they are the purpose of it. We are not doing the customer a favor in our service – the customer is giving us the opportunity to do so. The customer is not dependent upon us – we are dependent on them. The customer is not an outsider to our business – they are a central part of it. The customer is not a cold statistic – they are the flesh and blood human being with feelings and emotions, opinions and perspectives. The customer is not someone to argue or match wits with, there is no argument to be won with the customer. The customer is someone who brings us their needs and in the end it is our job to handle them.
Klíčová data:
1912: Martin Sixt zakládá společnost zaměřenou na pronájem automobilů s názvem Sixt Autofahrten und Selbstfahrer. Začíná se třemi vozy, později se jeho park rozšiřuje na sedm aut.
1927: Zakladatelův synovec Hans Sixt přebírá společnost.
1946: Po druhé světové válce začíná firma znovu pouze se třemi auty, která se podařilo ukrýt ve stodole.
1967: Společnost začíná poskytovat služby správy autoparku a tehdejší formy operativního leasingu.
1969: Do rodinného podniku nastupuje Erich Sixt.
1977: Uzavřena licenční smlouva s americkou společností Budget Rent a Car.
1986: Sixt vstupuje na burzu a stává se společností Sixt AG.
1996: První zahraniční pobočka Sixt otevřena na letišti ve Vídni.
1997: Založena cestovní divize Sixt. Sixt skončil smlouvu o spolupráci s Budgetem.
1999: Společnost uzavírá dohodu o spolupráci s firmou Dollar Rent a Car.
2000: Sixt otevírá elektronickou obchodní platformu zaměřenou na automobily a cestování.
Historie společnosti:
Sixt AG je německá jednička v segmentu půjčoven automobilů a nadále expanduje do celé Evropy. Společnost má přibližně 1400 poboček v jiných zemích, především v Evropě, ale také v Austrálii, na Novém Zélandu, v Tunisku a Maroku a nově i v USA. Společnost Sixt se zaměřuje na obchodní cestující a spolupracuje s řadou leteckých společností včetně Lufthansy, a s hotelovými řetězci patřícími např. do skupiny Hilton, Kempinski nebo Leading Hotels of the World. Sixt je také jedním z největších německých prodejců ojetých automobilů. Většina tržeb pochází z poboček půjčoven a prodejen ojetých vozů. Společnost Sixt je také aktivní v oblasti leasingu automobilů a vybavení, a rovněž v segmentu elektronického obchodování. Potomek zakladatele firmy Martina Sixta, Erich Sixt, řídí podnikání a vlastní 67 procent společnosti Sixt AG.
V České republice působí Sixt bezmála 15 let a zaujímá pozici leadera trhu v poskytování služeb firemním flotilám. Zejména služby autopůjčovny jsou potřebným komplementem k široce se rozvíjející strategii firem přecházejících na služby operativního leasingu. Sixt ČR v současné době provozuje v režimu operativního leasingu cca 4000 vozidel. Prestižní službou je tzv. limousine service, pronájem vozidel i s řidičem. Ačkoliv tato služba tvoří pouhých 5% tržeb celé firmy, je přesnou vizitkou Sixtu: především kvalita a perfektní servis!
Počátky v roce 1912
Když se automobil stal mezi bohatými cestujícími a řidiči módní záležitostí, přišel německý milovník automobilů Martin Sixt na chuť podnikání. V roce 1912 napsal dopis svému bratru, aby za ním přijel do bavorského Mnichova, že má nápad. Založili spolu firmu „Sixt Autofahren und Selbstfahrer.“ Jednalo se o jednu z prvních německých společností podnikajících v oblasti půjčování automobilů, která měla sídlo v Mnichově. Cílovou zákaznickou skupinou tehdy byli britští šlechtici a bohatí Američané. Sixt pronajímal své čtyři vozy značky Mercedes a tři vozy značky Luxus-Deutz-Landaulet na jeden den najednou a nabízel zákaznicky přizpůsobené okružní jízdy s firemním řidičem. Nicméně jen o dva roky později, na počátku první světové války, německá armáda vozidla společnosti zabavila. To ale Martina Sixta neodradilo a po skončení války se k půjčování aut vrátil - získal nemovitost v Mnichově (Seitzstrasse 11) a odtud své podnikání dále rozšiřoval. Vždy se přitom řídil třemi základními principy:
1. Mít správné automobily,
2. Nabízet perfektní servis pro zákazníka,
3. Minimalizovat administrativní náklady.
Dvacetiletý synovec Martina Sixta, Hans Sixt, po něm převzal podnik v roce 1927. K obchodní filozofii firmy Sixt přidal dvě nové zásady: tvořivost a inovace. Dva roky po převzetí se nový majitel rozhodl přestat používat cizí auta z důvodů obtíží při obstarávání náhradních dílů. Místo nich si Sixt vybral jako jedinou značku domácí model Mercedes a brzy vybudoval vozový park sestávající z 20 těchto automobilů. Celosvětový hospodářský bojkot nacistického Německa, které se připravovalo na válku, vedl v roce 1938 k výraznému poklesu podnikání v segmentu půjčování aut. O rok později byla Sixtova vozidla opět zabavena německou armádou, aby byla využita na bojištích druhé světové války.
Ke konci války nesl zakladatel společnosti Martin Sixt velmi těžce zničení svého životního díla bombovými útoky spojenců. Zemřel v květnu 1945. Hans Sixt zahájil podnikání „od píky“ následující rok s vozem značky Mercedes 230, který přečkal válku ukrytý ve stodole v Horním Bavorsku. Sixt měl to štěstí, že získal taxi licenci a vozil jako řidič členy amerických okupačních sil po Mnichově ve své sedmisedadlové limuzíně. Hans Sixt nazýval svoji novou službu Export Taxi a brzy ji začal nabízet obchodníkům na služebních cestách a velmi důležitým osobám (VIP). Další Sixtovou inovací byla flotila vozidel taxi služby, které byly vybaveny rádiovým zařízením ze Spojených států uvedeným na trh v roce 1948. O tři roky později byla založena firma pod názvem „Auto Sixt“, a to jako půjčovna pro motoristy, kteří chtěli sami automobil řídit. Hans Sixt byl rovněž aktivní v oblasti prodeje automobilů a provozování čerpacích stanic. V šedesátých letech, kdy Německo zasáhla hospodářská konjunktura, začala firma znovu prosperovat. V roce 1966 otevřel Sixt své pobočky na letištích v Mnichově a Frankfurtu. Éra Hanse Sixta skončila v roce 1967 expanzí společnosti do podnikání v oboru leasingu automobilů. O necelá dva roky později přivedl Hans do firmy svého syna Ericha a ze zdravotních důvodů se vzdal jejího řízení. Hans Sixt zemřel v srpnu 1998 ve věku 89 let. Ještě předtím se však dožil toho, že jeho společnost dosáhla obratu 2 miliardy někdejších německých marek.
V roce 1970 a 1980 mění Erich Sixt pravidla
Erich Sixt vstoupil do rodinného podniku ve věku 25 let po ukončení vysoké školy a zásadním způsobem změnil německý byznys půjčování automobilů k lepšímu. V roce 1960 se toto odvětví vyznačovalo vysokými cenami a omezenými službami. Auta si v té době půjčovali jen bohatí lidé. Erich Sixt se na věci díval jinak: zapůjčení automobilu by mělo být cenově dostupné pro každého. Aby zbavil půjčování aut nádechu exkluzivity, nabídl svým zákazníkům Mercedes za sazbu pro Volkswagen, tj. za 66 DM na den, což byla v té době velmi nízká cena. Od samého počátku vedl Sixt provokativní reklamní kampaně, jejichž cílem bylo budit pozornost. Především britským americkým konkurentům dělaly starosti jeho flexibilní ceny, které byly vždy o něco nižší než jejich. Jeden z populárních sloganů zněl „Rather to Sixt than too expensive“ (slovní hříčka nepřeložitelná se stejným půvabem do češtiny: Raději za Sixtem než za drahé peníze); jeho používání však bylo přísnými německými antimonopolními úřady brzy zakázáno.
V roce 1969 byl německý trh autopůjčoven ovládán sedmi významnými národními a mezinárodními hráči, přičemž zhruba 2000 místních podniků spolu soutěžilo o zbývající drobky. Když v tomto roce Erich Sixt převzal vedení společnosti, čítal jeho vozový park 100 automobilů. O rok později začala firma pronajímat nákladní automobily. Další důležitou Sixtovou strategií bylo získat významné slevy od výrobců aut při nákupu zbrusu nových automobilů a následně tyto vozy pronajímat jen několik měsíců až jeden rok. Společnost tak byla schopna zákazníkům nejen nabízet nejnovější modely, ale po několika měsících pronájmu, kdy auta byla stále ještě nová, je i prodávat za příznivé ceny bez nutnosti provádět mnoho oprav.
Sixt založil svou vlastní firmu na prodej ojetých automobilů s názvem Autoland Central Garagen GmbH, která se stala dalším významným zdrojem zisků. Počátkem sedmdesátých let se Erich Sixt ohlížel po softwaru, který by pomohl zvládnout dynamický růst společnosti. Nemohl si však dovolit zákaznicky uzpůsobené programy za ceny účtované v té době. Vyhledal tedy knihu o počítačovém programování a sám napsal kód, který se tehdy zaváděl děrováním otvorů do papírových karet.
Rok 1977 znamenal pro Sixta další důležitý přelom. V tomto roce firma otevřela své pobočky na všech velkých německých letištích. Ještě důležitější bylo to, že firma uzavřela licenční smlouvu se společností Budget Rent a Car, americkým gigantem orientovaným na půjčování automobilů. V důsledku toho byly autopůjčovny Sixt zahrnuty do seznamů celosvětové sítě Budget. Význam této aliance odráží skutečnost, že v roce 1982, kdy byla firma přejmenována na Sixt Autovermietung GmbH, se logo Budget stalo součástí loga Sixt. Další licenci pro Německo získal Sixt v roce 1979 od společnosti Carey-Limousine Service a jeho firma byla zahrnuta do přední světové servisní sítě limuzín s řidičem. O rok později se Sixt pustil do podnikání v oblasti leasingu jako samostatném podniku a založil společnost Auto Leasing GmbH (ASL), a to společně se společností Disko Group sídlící v Düsseldorfu. Později, v roce 1988, založil Sixt vlastní leasingovou firmu Sixt Leasing GmbH. Do roku 1982 byla Sixtova společnost osmou největší mezi společnostmi zabývajícími se půjčováním automobilů v Německu. V roce 1986 byla firma přejmenována na Sixt AG a vstoupila jako akciová společnost na německou burzu, což přineslo dodatečný kapitál pro další expanzi. Majoritním akcionářem společnosti však zůstal Erich Sixt.
Nová éra expanze začíná v roce 1990
Na začátku devadesátých let měla společnost Sixt AG všechny předpoklady k tomu, aby dostihla jedničku na trhu, společnost interRent Europcar Autovermietung GmbH. S více než 1 miliardou německých marek obratu a 238 pobočkami autopůjčovny se Sixt propracoval na druhé místo žebříčku německých pronajímatelů aut. Pád Berlínské zdi znamenal nové obchodní příležitosti. V roce 1990 otevřela Sixtova firma 15 autopůjčoven v bývalém východním Německu. Jedna s poboček stojí přímo u Brandeburské brány. Společnost Sixt AG rovněž profitovala z obrovské poptávky po ojetých vozech v nových východních německých zemích. V tomto roce byly její tržby plynoucí z prodeje ojetých automobilů vyšší než tržby autopůjčoven. Tržby společnosti v tomto roce celkově vzrostly o 40 procent v segmentu prodeje ojetých automobilů a o 47 procent v segmentu autopůjčoven. Sixt se nespokojil s vyšší poptávkou vyvolanou sjednocením Německa; navíc usiloval o vyšší podíl na trhu prostřednictvím neobvyklé nabídky, která by jeho firmu odlišovala od konkurence. Sixtovi zákazníci si mohli pronajmout motocykl Harley Davidson nebo automobil Porsche Cabrio, stejně jako těžký plochý kamión. Dalším novým vozidlem, které Sixt zpřístupnil, byla tzv. „conference-mobile“, tj. mobilní kancelář, která obsahovala počítač, fax a telefon. Sixt rovněž rozšířil své leasingové služby. Kromě leasingu automobilů nabízela firma Sixt Leasing také financování těžkých strojů a dokonce i financování zařízení pro zubní ordinace. Takzvaný „Vario-Leasing“ zákazníkům umožňoval podepsat jednu leasingovou smlouvu a v průběhu leasingu několikrát změnit vůz.
Významnou součástí marketingové strategie společnosti v tomto období byly provokativní reklamní kampaně, které získaly řadu ocenění reklamního průmyslu pro svoji kreativitu. Například, když americká konkurenční společnost Avis používala slogan „We try harder“ (Snažíme se více), firma Sixt publikovala titulek „Don't try harder, try Sixt“ (Nesnažte se více, zkuste Sixt). Jiná reklama znázorňovala anglickou královnu v jejím kočáře s titulkem „If she had booked at Sixt she could have had a Mercedes“ (Kdyby zašla k Sixtovi, mohla mít Mercedes). Německý zpravodajský časopis Der Spiegel byl ochoten uveřejnit tuto reklamu pouze v případě, že Sixt odkoupí celý anglický náklad, pokud příslušné vydání britské prodejny odmítnou. Odmítl však Sixt a umístil reklamu v jiných publikacích.
Ne všechny ambiciózní plány Ericha Sixta byly úspěšné. Jeho nápad týkající se zařazení hotelů pro obchodní cestující do portfolia služeb nebyla nikdy realizována. Sixt se neúspěšně ucházel o získání bývalého východoněmeckého řetězce Interhotel. Kromě toho zasáhla Německo v roce 1992 ekonomická recese a trh autopůjčoven se pro příští tři roky významně propadl. Sixtova společnost byla zejména těžce zasažena ve svém klíčovém podnikání, což ji přivedlo pod finanční tlak. Úrokové sazby se zvýšily, zatímco ceny ojetých aut klesly. Zdvojnásobila se průměrná čekací doba vzhledem k prodeji ojetých vozů. Ojetá auta určená k prodeji občas ucpala ulice sousedící s autobazary společnosti. Ve stejné době, kdy se peněz nedostávalo, stoupl dluh na úrocích o 30 procent a dosáhl výše 52 milionů DM. Akcie společnosti ztrácely a její vlastní kapitálová základna se začala snižovat.
Tváří v tvář této situaci přistoupil Erich Sixt k restrukturalizaci svého impéria. Společnost Sixt AG se stala holdingovou společností, zatímco půjčovny aut byly organizovány pod záštitou Sixt GmbH & Co Autovermietung KG. Sixt prodal svůj 50,2 procentní podíl v ASL minoritnímu akcionáři KG Allgemeine Leasing. Tak se vzdal dvou třetin celkového obratu připadajícího na leasingový prodej a dosahujícího výše 300 milionů DM, aby získal potřebnou hotovost a větší kontrolu nad svým podnikáním.
Partnerství a inovace stimulují růst v roce 1994
V devadesátých letech se konkurence mezi autopůjčovnami přiostřila. Během pouhých dvou let se počet soutěžících firem na německém trhu snížil z 1400 na 1100. Aby společnost Sixt AG nabrala sílu, začala vyhledávat nové obchodní partnery v oblasti cestovního ruchu. V roce 1994 uzavřela společnost dohodu s předním německým leteckým přepravcem Deutsche Lufthansa a stala se partnerem v rámci jejího programu Miles & More (Míle a více). Účastníci programu, kteří si u Sixtovy firmy pronajali auto, získali bonusové míle, přičemž zákazníci Lufthansy si mohli půjčit auto při odbavení u přepážky letecké společnosti. CEO společnosti Lufthansa se stal předsedou představenstva Sixtovy společnosti. Ke konci roku 1994 se společnost Sixt AG stala v Německu jedničkou mezi autopůjčovnami z hlediska obratu; společnost vděčí za značnou část svého úspěchu spojenectví s Lufthansou. Sixtovi se rovněž podařilo oslovit zákazníky dojíždějící do zaměstnání, kteří společnosti přinesli 60 procent celkových tržeb ve srovnání s průměrem 35 procent v tomto segmentu. Po otevření několika poboček v blízkosti vysokorychlostních železničních stanic ICE začala Sixtova firma spolupracovat s německou železniční společností Deutsche Bahn AG.
Další dohoda o spolupráci byla podepsána v roce 1997 s předním německým automobilovým klubem ADAC. Tento klub, který nabízel různé silniční služby pro motoristy, vstoupil na trh půjčování automobilů se svou dceřinou společností ADAC Autovermietung München GmbH v roce 1991 a začal spolupracovat se společností Europcar, Sixtovým konkurentem. Členové ADAC si mohli rezervovat pronájem auta prostřednictvím ADAC telefonního čísla, avšak automobil si museli pronajmout v jedné ze 450 půjčoven společnosti Europcar. Aby rozšířila svoji síť, uzavřela společnost ADAC druhou smlouvu se Sixtem a získala tak ve své době přístup k dalším 326 autopůjčovnám. Soukromí cestující, kteří nebyli jinak zavázáni, se tedy tímto způsobem mohli obracet i na Sixtovy autopůjčovny. Společnost Sixt AG, stejně jako Europcar, však musela nabízet své služby za pevné ceny. Další oblastí spolupráce s ADAC bylo poskytování náhradních vozidel po nehodě členům ADAC, přičemž tyto náhradní vozy bylo možno objednat prostřednictvím tísňové linky provozované 24 hodin denně.
Kromě strategických partnerství se Sixtova firma zaměřovala i na vlastní inovace. V roce 1996 společnost představila své Sixt SelfService Centers (samoobslužná centra) na velkých městských letištích, kde si zákazníci mohli půjčit automobil, aniž by přitom museli jednat s úředníkem za přepážkou. V Sixtově automatu („Car-Express-Automat“) si mohl zákazník pronajmout auto před odletem pomocí kreditní karty nebo Sixtovy členské karty a po příletu vyzvednout klíče ke svému pronajatému vozu v Sixtově bezpečnostní schránce (dnes tuto službu najdete u Sixtu pod názvem Check-in terminál). Společnost tak zrušila čekání ve frontě jako zastaralé a současně ušetřila na personálu. Jiný experiment byl zahájen v témže roce společně s Deutsche Bahn. Jednotliví cestující ohleduplní k životnímu prostředí si mohli ve vlakových stanicích ICE v Mnichově a ve Frankfurtu nad Mohanem pronajmout InnerCity E-Mobil, tj. vozidlo Renault Clio vybavené elektromotorem. Auto na elektrický pohon si zákazníci mohli rezervovat při zakoupení ICE jízdenky ve vlakové stanici a vyzvednout v půjčovně firmy Sixt po příjezdu do Mnichova nebo Frankfurtu. Tyto elektrické vozy s maximální rychlostí 95 kilometrů za hodinu ujely s plně nabitou baterií asi 90 kilometrů, přičemž baterii bylo možno dobíjet z jakékoliv elektrické zásuvky. V rámci další pobídky mohly elektrické vozy zdarma parkovat v několika parkovacích domech ve vnitřním Mnichově.
V neposlední řadě pokračovala firma Sixt nadále ve svých oceňovaných reklamních kampaních vedených agenturou Jung von Matt se sídlem v Hamburgu. Charakteristické a poutavé reklamy byly umísťovány v renomovaném německém týdeníku Der Spiegel. Jedna populární reklama představovala sociálně-demokratického kandidáta na kancléře, Gerharda Schrödera, s doprovodným titulkem: „Sixt má auta pro lidi, kteří ještě nevědí, kam chtějí jet“. Kromě jiných cen získala reklamní kampaň společnosti Sixt ocenění od Art Directors Club of Europe (Klub evropských uměleckých ředitelů).
Impozantní mezinárodní expanze koncem devadesátých let
Ve druhé polovině devadesátých let zahájila společnost Sixt AG agresivní expanzi do dalších zemí po celém světě. V roce 1996 byla otevřena první autopůjčovna Sixt na vídeňském letišti. V následujícím roce společnost pronikla do Francie a Velké Británie. Ve Francii Sixt založil společný podnik s firmou Eurorent S.A. se sídlem v Paříži s více než 100 autopůjčovnami. Ve Velké Británii Sixt koupil společnost European Car Rental, malého hráče na britském trhu s osmi půjčovnami a vozovým parkem čítajícím 1000 automobilů. V roce 1998 byly otevřeny autopůjčovny Sixt na hlavních letištích v Irsku a Itálii, Španělsku a Portugalsku, na Maltě a v Nizozemsku, České republice a Maďarsku, v Maroku a na Novém Zélandu. Česká republika byla ostatně první franšízovou zemí Sixtu. Ústřední rezervační kanceláře byly rovněž zřízeny ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii.
Sixt současně založil nová partnerství s leteckými společnostmi v rámci jejich programů, např. s British Airways (program „Executive Club“), United Airlines (program „Mileage Plus“), Air France (program „Frequence Plus“) nebo KLM (program „Flying Dutchman“). Významným partnerem podnikajícím v hotelovém průmyslu se nakonec stala americká skupina Hilton.
Nejméně jednu stranu však masivní mezinárodní expanze společnosti Sixt nijak zvláště netěšila; touto stranou byl licenční partner, společnost Budget Rent A Car. Na jaře 1997 byla zrušena licenční smlouvu mezi Sixt AG a společností Budget. Základním faktorem konce spolupráce však na pozadí byl reálný rozdíl kvality služeb, kdy Sixt preferoval kvalitu a nikoliv cenu. Mezitím, v roce 1999, Sixt podepsal smlouvu o spolupráci s jinou významnou americkou společností, Dollar Rent a Car; tato smlouva vstoupila v platnost v březnu 2000. V téže době Sixtova firma rovněž koupila britskou společnost United Kenning Rental Group podnikající v oblasti pronájmu automobilů.
Posledním podnikem Ericha Sixta byla virtuální německá autoprodejna založená na elektronické platformě e-Sixt. Zhruba deset procent všech tržeb z pronájmu automobilů plynulo přes internet; společnost očekávala, že do roku 2003 prodá přes internet automobily, náhradní díly, letenky a pojistné smlouvy za 300 milionů DM. Sixt plánoval, že svou databázi čtyř milionů zákazníků využije k zavedení této nové služby. Na jaře roku 2000 se Erich Sixt svěřil dopisovateli Süddeutsche Zeitung, Karlu-Heinzi Büschmannovi, že informační technologie jsou jednou z jeho odpovědností, a že na internetu tráví denně mnoho hodin. Ve věku 55 let stále neplánoval odchod do ústraní. Řekl: „Svůj byznys neprodám, je to můj život a koníček. Nevěděl bych, co jiného dělat.“
Dnes, v 67 letech společně se svými syny Alexandrem a Konstantinem otevřeli nový směr podnikání, car sharing, společne s BMW pod značkou DriveNow. Tato služba má doplňovat hlavní portfolio služeb autopůjčovny a stále se rozvíjejícího leasingu.
